Pokud máte sebevražedné myšlenky, zavolejte na Linku první psychické pomoci: 116 123.
logo
VZKAZ PRO TEBE

Pomoc

pomoc

Mám myšlenky na sebevraždu...

Pokud myslíte na sebevraždu, vaše bolest se může zdát trvalá a ochromující. Existují však způsoby, jak se vyrovnat se sebevražednými myšlenkami a bolest překonat. Je důležité o tom někomu říct a nebýt na to sám. 

Sdílení s druhým přináší úlevu. 

Pomoc a podpora jsou k dispozici právě teď. 

Vyhledejte pomoc. Můžete se naučit, jak tyto myšlenky zvládat a být v bezpečí.

Zde si můžete stáhnout bezpečnostní plán, který vám může pomoci, pokud máte myšlenky na sebevraždu.

strednik
Je Váš život v ohrožení?

Pokud jste si ublížil/a nebo máte silnou tendenci si ublížit, volejte na číslo 112 pro pomoc.
Nebo požádejte někoho v okolí, aby na tísňovou linku 112 zavolal.

Pokud si myslíte, že byste se mohli cíleně zranit nebo se pokusit o sebevraždu, okamžitě vyhledejte pomoc: kontaktujte krizovou linku, záchrannou službu nebo rovnou jděte do krizového centra. 

Mnozí z nás někdy v životě měli sebevražedné myšlenky. Neznamená to, že jste slabí či vadní, ale že máte aktuálně více bolesti, než kterou právě teď dokážete zvládnout. Díky podpoře a času lze potíže překonat, čímž pominou i sebevražedné myšlenky.

Co teď možná zažíváte:

  • bolest, která je ochromující a nezvladatelná
  • pocity beznaděje, jako by nebyl důvod, proč žít
  • pohlcují vás negativní a znepokojivé myšlenky
  • nedokážete si představit jiné řešení svých potíží
  • pocit beznaděje
  • představujete si smrt jako úlevu
  • myslíte si, že všem kolem vás bude bez vás lépe
  • cítíte se nedostatečně
  • cítíte osamocení, i když máte rodinu a přátele
  • nerozumíte tomu, proč se takto cítíte nebo proč takto přemýšlíte

Pamatujte si:

Nejste sami. Existuje mnoho lidí, kteří zažívali podobné pocity a dnes jsou stále naživu. 

Vaše emoce nejsou stálé, neustále se mění. To, jak se cítíte dnes, neznamená, že se budete stejně cítit příští týden. Vaše schopnost prožívat příjemné emoce se rovná Vaší schopnosti prožívat nepříjemné emoce.

Může Vám být lépe. 

I když se vám to může zdát nyní nemožné, zkuste se na chvíli zastavit a zaměřit se na dnešní den a nezaměřovat se na budoucnost. 

Pokud cítíte, že nechcete žít, je důležité to někomu říct. 

Pokud potřebujete pomoc a podporu, jsou k dispozici právě teď. 

Vyhledejte pomoc a nezůstávejte na to sami. Jsou lidé, kteří vám dokážou pomoci. Promluvte si s odborníkem jako je lékař, psychiatr, psycholog či psychoterapeut. 

Promluvte si s někým blízkým, komu důvěřujete o tom, jak se cítíte. Mohou Vám poskytnout podporu a pomohou Vás udržet v bezpečí.

  • Je v pořádku o sebevraždě mluvit. Může Vám to pomoci cítit se lépe. Neexistuje žádný správný nebo špatný způsob, jak mluvit o sebevražedných pocitech. Podstatné je o takových pocitech a myšlenkách mluvit.

Co teď mohu pro sebe udělat?

Na malý moment zkuste udělat krok zpět a zvažte tyto věci:

  • Uvědomte si, že deprese a beznaděj pravděpodobně narušily Vaše vnímání situací a možností jejich změny k lepšímu. Proto se zdá, že trápení nikdy neskončí a nemůže skončit. Snížena může být i Vaše schopnost činit správná rozhodnutí.
  • Uvědomte si, že sebevražedné myšlenky a pocity jsou symptomem zdravotních potíží, které dokážeme léčit. Není těžké pomoc najít a získat, přestože se to může zdát jako nemožné.
  • Zkuste se chovat tak, jako by existovaly i jiné možnosti než sebevražda. I když je právě teď nevidíte, zkuste uznat, že by existovat mohly a pravděpodobně existují. S podporou je dokážete nalézt a pravděpodobně to nebude tak obtížné, jak se nyní zdá.
  • Možná to nebude snadné a možná se ani další den nebudete cítit lépe. Nakonec se však pocit beznaděje a myšlenky na sebevraždu změní a postupně odejdou.

 

Zotavení po pokusu o sebevraždu…

Vaše cesta za uzdravením je ta, kterou již mnozí prošli a přežili. Tito lidé se z pokusu o sebevraždu zotavili a vy můžete také. Pamatujte, že i když máte pocit, že jste sami, existují lidé, kteří vám mohou pomoci.

Jak jsem se sem dostal/a?

Možná jste se právě vrátili z nemocnice domů a snažíte se porozumět tomu, co vás vedlo k úvahám o sebevraždě. Avšak otázka „Proč?“ je v tématu sebevražd komplikovaná a nacházet odpovědi nemusí být vždy snadné.

Je v pořádku nerozumět všem svým myšlenkám a pocitům, které Vás vedly k pokusu. 

Nemusíte znát všechny odpovědi k tomu, abyste se z této zkušenosti vyléčili.

Existuje cesta a lidé, kteří Vám nabídnou pomoc a podporu.  

Po pokusu o sebevraždu můžete mít ze své zkušenosti rozporuplné pocity. Možná zažíváte různé emoce jako strach, zklamání, pocit zmatení, úlevu nebo vztek. I když teď můžete vnímat pocity a myšlenky velmi intenzivně, pamatujte si, že mají omezenou dobu trvání a přejdou. Návrat do běžného života je možný.

Stejně jako při zotavování z jakéhokoliv jiné zdravotní události, budete i v tomto případě potřebovat čas, reflexi a podporu od ostatních.

Co teď mohu pro sebe udělat?
  1. Buďte k sobě laskaví

Pravděpodobně právě zažíváte krizi a zasloužíte si věnovat čas, který potřebujete. Je důležité být v celém procesu k sobě laskavý. 

  1. Vyhledejte odborníka na duševní zdraví

Kontaktujte psychiatra, psychologa, psychoterapeuta nebo jiného odborníka na duševní zdraví. Je důležité zavolat na tuto síť podpory a navázat s nimi spolupráci, která Vám pomůže překonat toto těžké období a vypořádat se s potížemi. Mohou Vám také pomoci vytvořit bezpečnostní plán a najít způsoby, jak řešit životní stresory.

  1. Vybudujte si síť podpory

Budování silné podpůrné sítě je klíčovým faktorem k zachování bezpečnosti do budoucna. 

  1. Promluvte si s těmi, kterým důvěřujete

Dejte svým blízkým vědět, že chcete, aby Vám pomohli zůstat v bezpečí. V případě potřeby požádejte pomoc rodiny a přátel. Je na Vás, s kým budete mluvit o tom, co prožíváte. Je však důležité obklopit se podporujícími lidmi. Začněte mluvit o svých pocitech s alespoň jednou osobou, především pokud se opět objeví sebevražedné myšlenky.

  1. Připojte se do podpůrné skupiny

Existují různé druhy podpůrných skupin, kde účastníci obvykle sdílí podobný typ nesnází a vzájemně se tak mohou podpořit. Na skupině také můžete zažít, že nejste sami. 

  1. Pečujte o sebe

Aktuálně je potřeba se o sebe starat více než kdy jindy. Důležitými prvky v péči o sebe je vyvážené stravování, fyzická aktivita a dostatek spánku. Tyto faktory mají pozitivní vliv na celkové zdraví člověka, jak fyzické, tak i psychické. Vytvořením rutiny Vám může pomoci překonat toto těžké období. Postupně můžete do své rutiny přidávat více aktivit. 

  1. Vytvořte bezpečnostní plán

Spolupracujte se svým psychologem nebo lékařem a vytvořte bezpečnostní plán, který můžete následovat, pokud se sebevražedné myšlenky vrátí. Je důležité být co nejupřímnější, abyste se ujistili, že s Vaším plánem souhlasíte a že splňuje vaše potřeby. Ve složce materiály najdete návod a šablonu na bezpečnostní plán.

  1. Naučte se rozpoznat své spouštěče

Identifikujte, jaké situace ve Vás vyvolávají negativní myšlenky. Všímejte si, jaké události předchází suicidální myšlenky a můžete si takové události také zapisovat. Může se stát, že tyto myšlenky se aktivují, když trávíte hodně času o samotě, když jste vystaveni stresovým situacím nebo třeba při výročí zraňující události. Spouštěče mohou být různé, proto je důležité je včas identifikovat a používat v kombinaci s bezpečnostním plánem. Využijte bezpečnostní plán, když se objeví Váš spouštěč. Takovým způsobem můžete předcházet sebevražedným myšlenkám. 

  1. Využívejte relaxační techniky

Relaxační aktivity Vám mohou pomoci odvést vaši pozornost od intenzivních myšlenek a celkově Vás zklidnit. Můžete vyzkoušet dechová cvičení, mindfulness (všímavost), progresivní svalovou relaxaci nebo meditaci. 

  1. Vytvořte si seznam rozptýlení 

Uveďte konkrétní činnosti, které vám mohou pomoci odvrátit Vaší pozornost k jiným myšlenkám a pocitům. 

Seznam může zahrnovat následující:

Čtení oblíbené knihy

Poslech hudby

Kresba obrazu

Procházka s kamarádem, se psem

  1. Vyzkoušejte techniky na rozptýlení  

Pokud zažíváte suicidální myšlenky, může být užitečné vyzkoušet a použít techniky zaměřené na rozptýlení. Rozptylování může přivést pozornost k něčemu jinému, což může pomoci tyto myšlenky utišit.

Pamatujte si, že každý reaguje na rozptýlení jinak. Co funguje pro jednoho, nemusí fungovat pro někoho jiného.

light blue

Mám o někoho strach…

Máte o někoho blízkého v okolí strach? Máte pocit, že uvažuje o sebevraždě?

Co byste měl/a vědět, pokud máte o někoho strach:

  • Sebevraždám se dá předcházet.
  • Je v pořádku o tématu sebevražd mluvit.
  • Otázky na sebevražedné myšlenky nebo pocity dotyčnou osobu nenabádají k jednání. Většinou pomáhají snižovat úzkost a cítit porozumění.

Mnoho z nás neví, jak vhodně reagovat v situaci, kdy v jejich okolí někdo zvažuje sebevraždu. Naučte se, jak a na co se ptát, jak poznat varovné příznaky a jak zajistit pomoc.
Když někdo říká, že přemýšlí o sebevraždě, nebo mluví o věcech, ze kterých se zdá, že ji zvažuje, může to být zneklidňující. Nemusíte si být jistí, jak pomoci, jak zasáhnout, případně zda Váš zásah vše nezhorší. Pamatujte si: Jednat je vždy nejlepší volba! Zde je vhodný postup.

Nečekejte, oslovujte.

Okamžitá pomoc
  • Nenechávejte dotyčnou osobu o samotě.
  • Volejte neodkladně na tísňovou linku 112. Volat můžete ať už jste na místě osobně nebo ne. Pokud nejste osobně s ohroženou osobou, zajistěte, aby tam s ní/ním někdo byl, ať není o samotě. Pokud je to bezpečné, dopravte dotyčnou osobu do nejbližšího zdravotnického zařízení.
  • Pokuste se zjistit, zda je dotyčný/á pod vlivem alkoholu nebo drog či zda se nepokusil/a se otrávit.
  • Informujte rodinného příslušníka nebo kamaráda/kamarádku dotyčné osoby. Pokud se někdo chová nebo vyjadřuje způsobem, který naznačuje, že by se mohl/a pokusit o sebevraždu, nepokoušejte se situaci řešit sami.
  • Co nejrychleji zajistěte odbornou pomoc. Stav dotyčné/ho může vyžadovat dočasnou hospitalizaci, než krize pomine.
  • Podpořte dotyčnou osobu ve vyhledání pomoci, může se jednat o anonymní kontakt s některou z krizových linek. Využijte síť pomoci

Pomoc při riziku sebevraždy

1. Ptejte se

Vyhledejte vhodnou chvíli a klidné prostředí k otevření konverzace.

Proč je důležité ptát se

Pokud je někdo suicidální, 

  • může se cítit izolován od všech kolem 
  • může se cítit vyděšeně a zahanbeně kvůli sebevražedným myšlenkám 
  • může toužit po pomoci, ale bát se si o ni říct
  • může se cítit odtržený od ostatních, okolního světa a dokonce i svých vlastních emocí – jako by byl/a v bublině

Potřebují někoho, kdo zahájí konverzaci a praskne bublinu. To jim ukazuje, že o tom mohou mluvit a že se svými temnými myšlenkami nemusí zápasit sami. Tím, že si s nimi promluvíte, přitáhnete jejich pozornost do přítomnosti a zpět k okolnímu světu. Je důležité, aby se dotyčný cítil/a bezpečně. 

Příklady běžných obav: 
“Pokud se zeptám na sebevraždu, nevnuknu mu/jí to?” 

  • Ne. Pokud je člověk suicidální, tak takové myšlenky již existují. Pokud suicidální není, tak takovou otázkou újmu nezpůsobíte. 

“Co když řeknu něco špatně? Mohlo by to poškodit náš vztah.”

  • Když někomu ukážete, že máte o něj obavu a že Vám na něm záleží, tak to Váš vztah nenaruší. Neříct nic by však mohlo vést k trvalé ztrátě. 

Důležité je důvěřovat své intuici. Pokud máte pocit, že se s danou osobou něco děje, ptejte se. Mluvit  je bezpečnější než neříkat nic.

Co říct? 

Je přirozené mít obavy začít takový druh rozhovoru. 

Nejprve je nutné zjistit, zda je dotyčná osoba ve skutečném nebezpečí spáchání sebevraždy.

Prozkoumejte, jak se cítí. 
Zeptejte se otevřenou otázkou: Jak se cítíš? 

Buďte citliví, ale pokládejte přímé dotazy jako:

  •  Jak zvládáš to, co se ti teď děje?
  •  Máš někdy pocit, že bys vše nejraději vzdal/a?
  •  Přemýšlíš o tom, jaké by to bylo být mrtvý/á?
  •  Přemýšlíš o tom, že by sis ublížil/a?
  •  Přemýšlíš o sebevraždě?
  •  Měl/a jsi už dříve sebevražedné myšlenky nebo jsi zkusil/a si nějak ublížit?
  •  Přemýšlel/a jsi nad tím, jak nebo kdy bys to provedl/a?
  •  Máš přístup k věcem, kterými by sis mohl/a ublížit?

Otázky na sebevražedné myšlenky nebo pocity dotyčnou osobu nenabádají k jednání. Možnost pohovořit si s někým o svých myšlenkách a pocitech může ve skutečnosti vést ke snížení rizika sebevražedného jednání.

2. Hledejte varovné signály

Nikdy není možné s jistotou říct, kdy Váš blízký nebo kamarád/kamarádka zvažuje sebevraždu. Existují však varovné signály, které mohou být k rozeznání nápomocné. Naučte se poznat varovné signály.

Berte všechny varovné příznaky vážně

Pokud někdo vyjadřuje sebevražedné myšlenky nebo se chová způsobem, který naznačuje, že o sebevraždě uvažuje, berte tyto příznaky vážně a neignorujte je.

Řada z těch, kteří si vzali život, dala předtím svůj záměr najevo. Můžete mít pocit, že se zbytečně strachujete, ale bezpečí vašeho kamaráda/kamarádky nebo jiné blízké osoby je nejdůležitější. Pokud je něčí život v sázce, nemyslete na to, že vaše jednání může dotyčného/dotyčnou v danou chvíli rozhněvat.
Pokud se rozhodnete zasáhnout, můžete pomoci dotyčné/mu si uvědomit, že jsou jiné cesty, že je možné vše zvládnout a díky léčbě spatřit i světlejší stránku života.

3. Nabídněte pomoc

Pokud někdo přemýšlí o spáchání sebevraždy, nemusí být nutně v bezprostředním nebezpečí, každopádně však potřebuje profesionální pomoc. 

Můžete udělat následující:

  • Motivujte dotyčnou osobu k vyhledání pomoci
  • Pomozte nasměrovat při vyhledání odborné pomoci: Osoba zvažující sebevraždu nebo trpící závažnou depresí nemusí mít dostatek energie a potřebnou motivaci k vyhledání pomoci. Pokud dotyčný/á nechce navštívit svého praktického lékaře nebo psychiatra, navrhněte vyhledat pomoc jinde – v centru krizové pomoci, u učitele/učitelky, (školního) psychologa/psycholožky nebo jiné osoby, které dotyčný/á může důvěřovat. Můžete nabídnout podporu a radu, ale pamatujte, že není vaší prací nahradit profesionála.
  • Buďte oporou. Zůstaňte s danou osobou v kontaktu a ptejte se, jak se jí/mu daří. Můžete pomoci s vyhledáním pomoci na internetu nebo uskutečnit za dotyčného/dotyčnou telefonáty, doprovodit ho/ji. 
  • Podporujte a naslouchejte. Jedinec se sebevražednými myšlenkami se může cítit vinný nebo se může stydět, a mít tak tendenci skrývat své pocity. Podporujte a snažte se dotyčného pochopit. V žádném případě nevyvolávejte v dané osobě pocit viny. Pozorně poslouchejte a snažte se ho/ji nepřerušovat.
  • Mějte úctu k pocitům dotyčné osoby. Nesnažte se mu/jí jeho/její pocity vymluvit a nevyjadřujte zděšení. Ačkoliv nemusí dotyčná osoba uvažovat logicky, mějte na paměti, že její emoce jsou skutečné. Neúcta a zlehčování mohou vést k nedůvěře a ukončení komunikace.
  • Nepovyšujte se a nesuďte. Neříkejte věci jako „Mohlo by být hůř“, „Máš všechno, co si jen můžeš přát“, místo toho se ptejte: „Kvůli čemu jsi smutný/á?“, „Co by ti pomohlo cítit se lépe?“ nebo „Jak ti mohu pomoci?“
  • Nikdy neslibujte, že zachováte tajemství o jeho/jejích sebevražedných myšlenkách. Buďte chápaví, ale vysvětlete dotyčné/mu, že takovou věc není možné držet v tajnosti, pokud je její/jeho život v ohrožení. V takové situaci je potřeba pomoci.
  • Ujistěte dotyčnou osobu, že bude lépe. Pokud někdo uvažuje o sebevraždě, situace se může zdát bezvýchodná a jako by se nikdy neměla zlepšit. Ujistěte proto danou osobu, že vhodná léčba jí dá šanci se s věcmi vypořádat a cítit se zase v životě lépe.
  • Nabádejte dotyčného/dotyčnou, aby neužíval/a alkohol a drogy. Ačkoliv užívání alkoholu a návykových látek může poskytnout dočasnou úlevu, v konečném důsledku věci jen zhoršuje. Může vést k bezhlavému jednání a prohloubení deprese. Pokud má daná osoba problém přestat sama, nabídněte se, že jí pomůžete vyhledat odbornou pomoc.
  • Zamezte dotyčné/mu přístup k potenciálně nebezpečným předmětům. Pokud je to možné, ujistěte se, že dotyčná osoba nemá k dispozici žádné prostředky k uskutečnění sebevraždy jako různé ostré předměty nebo léky. Pokud daná osoba běžně užívá léky, kterými je možné se otrávit, zkuste zajistit, aby jí je někdo pravidelně v bezpečných dávkách vydával.
Dospívající: pokud znáte někoho kdo má sebevražedné myšlenky

Pokud jste teenager a máte obavy o kamaráda/ku nebo spolužáka/spolužačku, který/á by mohl zvažovat sebevraždu, jednejte.

  • Zeptejte se přímo dotyčné osoby na její/jeho pocity, i když to může být nepříjemné. Pozorně poslouchejte, co vám dotyčný/á říká, a dejte najevo, že to berete vážně. Rozhovor s někým, kdo projeví starost, může znamenat mnoho a může pomoci.
  • Pokud jste si s danou osobou promluvili, ale stále se obáváte, že by si mohla ublížit, poraďte se s učitelem, školním psychologem nebo jiným zodpovědným dospělým.
  • Osoba, z jejíhož chování nebo mluvy můžete mít pocit, že by si mohla chtít ublížit nebo si vzít život, se může potýkat s nějakým zásadním problémem. Je těžké s jistotou říci, zda váš/vaše kamarád/kamarádka nebo spolužák/spolužačka skutečně uvažuje o sebevraždě. Také je přirozené, že máte obavy z toho, že byste se mohli plést. Pokud se rozhodnete si s dotyčným/dotyčnou promluvit, můžete například podpořit ve vyhledání pomoci.

Ztratil/a jsem někoho…

Přijít o blízkého člověka je bolestné, o to víc tomu tak bývá, je-li způsobem úmrtí sebevražda. Může se vám zdát, že je před vámi dlouhá, až nekonečná cesta plná různých emocí.

Zármutek je emoční reakce na ztrátu, která u každého může vypadat trochu jinak. Proces, kterým si každý po ztrátě blízkého člověka prochází a ve kterém se učíme žít bez blízké osoby, se nazývá truchlení. Člověk se potřebuje zorientovat v zásadním paradoxu - jak pokračovat v realitě, se kterou se člověk nechce smířit. Pamatujte, že každý člověk může truchlit jiným způsobem, jinak dlouho a dávat to najevo jinak.

Zkraje se mohou objevit různé emoce - smutek, šok, ale i vztek či pocity viny. To vše je normální. Truchlení není lineární proces, ve kterém by člověk šel od bodu A do bodu B. Děje se uvnitř i navenek a jde o spirálu emocí. Můžete cítit velký smutek, místy se může zdát neúnosný, můžete zažívat ale i pocity hněvu a naštvání či vinu. Neustále přemýšlíte nad tím, co se to stalo, a do toho se mísí vaše každodenní povinnosti. Postupem času si na novou realitu zvykáme více a více. Obvykle ale není možné se zcela vrátit k životu “před”. V procesu truchlení si v životě hledáme nové místo a nové způsoby, jak žít. Ač se to na začátku může zdát nemožné, intenzita zármutku postupně trochu slábne, o to víc, jak se učíme svůj zármutek zvládat.

Co pomáhá?

Pokud se chceme vyrovnat se zármutkem, je potřeba se pravidelně starat o naše psychické a fyzické zdraví. Je potřeba dělat věci, které máme rádi, potkávat lidi, které máme rádi, a dovolit si být někdy smutní a truchlit. Zde je několik tipů, které doufáme, že vám na vaší cestě zármutkem pomohou.

Dejte tomu čas

Proces truchlení je často delší, než bychom si přáli. Dopřejte si čas na rozhodnutí, která vás čekají, ať ta krátkodobá, tak ta dlouhodobá. Hledejte způsoby, které vám pomáhají. Věřte, že intenzita bolesti se časem trochu zmírní a vy se s ní naučíte zacházat tak, abyste mohli dál žít svůj život.

Mluvte s ostatními

Možná se obáváte nebo si nejste jistí, jak o svých pocitech mluvit, ale je důležité nebýt v tom sám.

Pečujte o sebe

Je nezbytné, abyste o sebe pečovali po fyzické, psychické i spirituální stránce. Bez ohledu na to, jakým způsobem se se svým zármutkem vyrovnáváte, neměli byste se svou ztrátou být sami. Nezatěžujte se zbytečnými věcmi a nespěchejte na sebe s důležitými rozhodnutími.

Vzpomínky a rituály

Vzpomínejte na blízkou osobu, třeba v kruhu dalších přátel. Zapalte svíčku a pošlete blízké osobě přání.

Vyhledejte odbornou pomoc

Pokud si s úmrtím blízkého nevíte rady nebo cítíte, že je toho na vás moc, nebojte si vyhledat odbornou pomoc. Je důležité se o sebe postarat. První variantou mohou být dostupné linky důvěry, můžete se také obrátit na odborníka například v Asociaci poradců pro pozůstalé či na psychoterapeuta, který vám může pomoci projít procesem truchlení. Hledat takového psychoterapeuta můžete například na stránkách České asociace pro psychoterapii či České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP.

Odbornou pomoc můžete hledat i na těchto místech:

Zde si můžete pustit jednu přednášku na téma zármutku: https://www.ted.com/talks/nora_mcinerny_we_don_t_move_on_from_grief_we_move_forward_with_it 

Máte kolem sebe pozůstalého? Přečtěte si výborný článek Poradny Vigvam o tom, co pozůstalým neříkat. Věřte, že jim to opravdu pomůže.

Sebepoškozování

Techniky, které mohou pomoci při nutkavé potřebě si ublížit:

  • Bouchejte do polštáře pro uvolnění vzteku a frustrace.
  • Minutu se soustřeďte na dýchání nebo meditace.
  • Napište pocity, které vás trápí, na papír, který pak můžete zmačkat, roztrhat a vyhodit. 
  • Dělejte hluk, křičte, zpívejte nahlas. Poslouchejte hlasitou hudbu.
  • Jděte se projít mezi lidi nebo na nějaké veřejné místo, kde je pro vás hrozba sebepoškozování menší. 
  • Promluvte si s někým, obraťte se na odbornou pomoc. 
  • Připravte si tzv. Krabičku záchrany, uložte si do ní knížky, hry, věci, které vám dělají radost, seznam věcí, které vás uklidní, nebo kontakt na někoho, na koho se můžete v krizi obrátit.
  • Zkuste pravidlo tří minut. Počkejte 3 minuty a pak zkuste ještě tři. Opakujte dokud se napětí nezmírní.

 

light blue

Síť pomoci

Pokud se Vy nebo Vaši blízcí nacházíte v těžké životní situace, neváhejte si říct o pomoc.

Dospělí

Linka první psychické pomoci
Krizová linka pro dospělé, funguje nonstop a zdarma.
116 123
Chatové poradenství: http://linkapsychickepomoci.cz/chat/ 

Pražská linka Důvěry
Je určena všem, kteří se nachází v těžké životní situaci. Funguje nonstop a je anonymní.
https://www.csspraha.cz/prazska-linka-duvery 
Tel.: 222 580 697
linkaduvery@csspraha.cz 
Chat: https://www.chat-pomoc.cz/ 

Centrum krizové intervence v Bohnicích (CKI)
Nabízí psychologickou a psychiatrickou pomoc dospělým lidem s akutními obtížemi. Není potřeba se dopředu objednat. Funguje nonstop.
https://bohnice.cz/krizova-pomoc/ 
Psychiatrická nemocnice Bohnice, Ústavní 91, Praha 8
Tel.: 284 016 110

Linka důvěry CKI
Telefonická krizová pomoc, která funguje nonstop a je anonymní.
Tel.: 284 016 666

Krizové centrum RIAPS
Nonstop
Tel.: 222 586 768/ 222 582 151

Krizové centrum PK FN Brno
Nabízí psychologickou a psychiatrickou pomoc s akutními obtížemi. Ambulance Krizového centra má nepřetržitý provoz. Není potřeba se dopředu objednat. 
https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/psychiatricka-klinika/zdravotnicka-pece/t2299
Psychiatrická klinika FN Brno Bohunice, Jihlavská 20
Areál Bohunice, pavilon G, patro: přízemí 
Tel: 532 232 078/ 547 212 333

Telefonická služba Centra krizové péče (CKP) 
Telefonická krizová pomoc, která funguje nonstop celý rok a je anonymní
https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/psychiatricka-klinika/telefonicka-sluzba-centra-krizove-pece-ckp/t3227
Tel: +420 532 232 078

Krizové centrum Ostrava
Nabízí okamžitou psychosociální a terapeutickou pomoc. 
Služba funguje pro klienty od 15 let. Je bezplatná a není potřeba se dopředu objednat. Funguje nonstop.
http://www.kriceos.cz
Ruská 94/29, Ostrava - Vítkovice
Tel: 732 957 193

Modrá linka 
Pro všechny, kteří se ocitli v náročné životní situaci. Funguje nonstop a je anonymní. Za hovory se platí podle Vašeho tarifu.
https://www.modralinka.cz
Tel.: 608 902 410, 731 197 477 
Skype: modralinka
help@modralinka.cz
Chat: https://chat.modralinka.cz
Anonymní schránka důvěry: https://www.modralinka.cz/schranka-duvery

Luctus
Luctus nabízí poradenství pro pozůstalé, individuální terapie pro pozůstalé, psychologický debriefing a také podpůrné skupiny pro pozůstalé po sebevraždě. Vedle těchto služeb organizuje i vzdělávací kurzy.
http://www.luctus.cz/
martin.pesek@luctus.cz
Internetová poradna: http://www.luctus.cz/internetova_poradna.php 

Poradna Vigvam
Poradna se věnuje lidem, kteří zažili ztrátu blízkého člověka, a pomáhá se s úmrtím vyrovnat. Nabízí stabilizační a terapeutické služby, podpůrnou skupinu pro děti i pro dospělé. Vedle těchto služeb organizuje i vzdělávací kurzy.
https://poradna-vigvam.cz/ 
První kontakt pro pozůstalé: Šárka Grygarová - 606 160 646
info@poradna-vigvam.cz 

Asociace poradců pro pozůstalé, z. s. (APPP)
Poradci pro pozůstalé poskytují profesionální a nestranné služby truchlícím klientům.
Zabývají se také vzděláváním veřejnosti, nabízí kurzy a podporují diskuzi v otázkách spojených s umíráním a smrtí. 
http://poradci-pro-pozustale.cz
Kontakt na poradce: info@poradci-pro-pozustale.cz
Přehled poraden podle města: http://poradci-pro-pozustale.cz/kontakt/

ČESKÁ ASOCIACE PRACOVIŠŤ LINEK DŮVĚRY Z. S. (ČAPLD)
Seznam linek důvěry aktuálně sdružených v České asociaci pracovišť linek důvěry:
https://www.capld.cz/linky-duvery-cr/
Po rozkliknutí odkazu si můžete vybrat vhodnou linku podle cílové skupiny nebo zaměření na jednotlivé téma. Některá pracoviště nabízí také možnost chatu či emailu.

Děti a dospívající

Linka bezpečí
Linka pro děti a studenty do 25 let. Funguje nonstop, je anonymní a zdarma.
https://www.linkabezpeci.cz/ 
Tel.: 116 111
pomoc@linkabezpeci.cz
Chat: https://www.linkabezpeci.cz/sluzby/chatuj-s-nami/ 

Dětské krizové centrum (DKC)
Centrum pomáhá dětem, které mají problém ve škole nebo doma. Funguje nonstop a je anonymní. Můžeš také přijít osobně (sám nebo s někým, komu věříš). Je potřeba si jen dopředu zavolat a domluvit se na čase.
https://www.ditekrize.cz/ 
Tel.: 777 715 215/ 241 484 149
problem@ditekrize.cz 
Skype: ld_dkc

Senioři

Linka seniorů Elpida
Linka funguje pro seniory a osoby pečující o seniory.
https://www.necosestalo.cz/index.php 
Tel.: 800 200 007
linkasenioru@elpida.cz

VZKAZ PRO TEBE

I na konci toho nejtemnějšího
tunelu je světlo.
Další vzkaz
close