Pokud máte sebevražedné myšlenky, zavolejte na Linku první psychické pomoci: 116 123.
logo
VZKAZ PRO TEBE

Sebevražda

sebevrazda

Sebevražda

Sebevražda (latinsky suicidium, což je termín odvozený od sui caedere, tedy zabít sám sebe) je vědomé a úmyslné ukončení vlastního života. Objevuje se u všech věkových kategorií, mužů u žen.

Pro mnoho lidí zůstává téma sebevraždy tabu a bojí se o něm mluvit. Mnoho z nás nemusí vědět, jak reagovat, když někdo o sebevraždě mluví. Třeba bychom chtěli pomoci, ale nevíme jak. Je to těžké téma, o kterém je důležité mluvit otevřeně. Sebevražda se většinou neděje z ničeho nic, předchází jí varovné signály. Je důležité vědět, jak takové varovné signály vypadají a co dělat ve chvíli, kdy je u někoho zachytíme.

Sebevražda bývá reakcí na tíživou životní situací a se ztrátou smyslu života. Sebevražedné jednání je komplikované a obvykle není jen jedna příčina vedoucí k sebevraždě, spíše se jedná o kombinaci několika důvodů. Mohou se spojit nepříjemné životní události se známými rizikovými faktory, které zvyšují touhu po ukončení života. Až u 90 % lidí, kteří ukončí svůj život sebevraždou, se na pozadí objevují psychické problémy, potenciálně léčitelné. Mezi nejčastější duševní onemocnění, která jsou spojena s vysokým rizikem sebevražedného jednání, patří deprese, bipolární afektivní porucha a závislosti. 

Sebevražda souvisí s mozkovými funkcemi, které ovlivňují rozhodování a kontrolu chování, což v těžkou chvíli způsobí to, že je pro lidi obtížné vidět i jiné východisko či řešení jejich situace.

Sebevražedné projevy zahrnují širokou škálu chování a prožívání. Kromě sebevraždy samotné může jít o sebevražedné myšlenky, tendence či pokus o sebevraždu. V širším kontextu se sem zařazuje i agrese vůči sobě či sebepoškozování. 

  • sebevražedné myšlenky se zaobírají smrtí, mohou být různě intenzivní a různě konkrétní, těžko odklonitelné či nutkavé
  • sebevražedné tendence se vyvíjí od počátečních úvah o sebevraždě až k rozhodnutí o realizaci sebevražedného úmyslu
  • sebevražedný pokus nastane, má-li člověk úmysl zemřít, jedná se o vědomý a život ohrožují akt bez letálního konce
  • sebevražda je pak sebepoškozující akt s následkem smrti

Presuicidální syndrom je pojem Erwina Ringela, který ukazuje 3 hlavní charakteristiky sebevražedného jednání:

  • zúžení subjektivního prostoru - jde o tzv. tunelovité vidění, kdy člověk přestává vidět jiná řešení než smrt, kterou začne považovat za jediné možné východisko, objevuje se zde velká beznaděj a zoufalství
  • proti sobě zaměřená agresivita
  • naléhavé sebevražedné fantazie - představa, že člověk není, začne být lákavější a intenzivnější
strednik

Sebevražda se nevyhýbá ani dětem a dospívajícím. Toto vývojové období přináší nové výzvy a specifická rizika. Více o specifikách v tomto věku naleznete zde.

Pokud Vy sami zažíváte sebevražedné myšlenky, nezůstávejte na to sám a nebojte si říct o pomoc.

Varovné signály

Varovné signály jsou způsob, jakým jedinec naznačuje, že si chce vzít život. Většina lidí před sebevraždou nějaké signály projeví, ukazuje se tak, že jsou ve zvýšeném riziku. Často jde o signál, že potřebují pomoc, proto je důležité signály znát, umět je rozpoznat a neignorovat. Mohou nám pomoci sebevraždě předejít.
Signály v chování, obzvlášť pokud jsou spojené s bolestivou událostí či ztrátou, mohou být například:

bell
V chování:
  • vytváření plánu nebo zkoumání způsobů, jak zemřít 
  • vyhledávání/ schraňování prostředků k sebevraždě
  • vyhýbání se přátelům a blízkým
  • vyhýbá se sociálním kontaktům, chce být sám/sama
  • stahování se z oblíbených činností
  • sebepoškozování
  • loučení se, rozdávání důležitých věcí nebo psaní závěti či dopisů na rozloučenou
  • častější užívání drog nebo alkoholu
  • podstupování nebezpečných rizik, například extrémně rychlá jízda autem
  • změna ve spánku (nespavost či naopak zvýšená spavost)
  • změny v jídelních návycích (přejídání či hladovění) 
  • nadmíru se zabývá věcmi souvisejícími se smrtí, umíráním nebo násilím
  • zbavuje se majetku a „dává věci do pořádku“, ačkoliv pro to není žádné logické vysvětlení
bell
V prožívání:
  • pocity prázdnoty, beznaděje, bezvýchodnosti
  • deprese, úzkost
  • smutek, iritabilita, rozrušení či vztek
  • pocity izolace, osamění
  • nesnesitelná emocionální až fyzická bolest
  • emoční nestabilita, extrémní změny nálad, typické „jeden den nahoře, druhý dole“.
  • pocity “v pasti”
  • jsou patrné změny osobnosti, výrazná úzkost nebo silné rozrušení
bell
Člověk mluví o tom, že:
  • chce zemřít – říká věci jako: „Přál/a bych si, abych byl/a mrtvý/á.“, „Kéž bych se nikdy nenarodil/a.“
  • chce spáchat sebevraždu – říká věci jako: „Zabiju se.“
  • je pro ostatní jen přítěží – říká věci jako: „Kdybych nebyl/a, nikomu bych ani nechyběl/a.“
  • cítí vinu nebo hanbu
  • nemá pro co žít
  • cítí nesnesitelnou bolest

Riziko však může být vysoké i u osob, které explicitně nevyjadřují myšlenky nebo plány, nehledají prostředky či nevykazují sebevražedné chování, což je důležité si uvědomit. Většina lidí, kteří si sáhnou na život, vykazuje však více varovných signálů, ať už tím, co říkají či jak se chovají. Je důležité být na pozoru zejména pokud se člověk po dlouhém období deprese se sebevražednými myšlenkami stane náhle šťastným. Může to naopak znamenat, že se rozhodl ukončit svůj život ke konkrétnímu dni, čímž se mu ulevilo. Okolí si často oddechne, nicméně je to naopak čas, kdy je potřeba být obzvlášť pozorní.

Pokud se tyto varovné příznaky týkají vás nebo někoho, koho znáte, vyhledejte co nejdříve pomoc, zvláště pokud je toto chování nové nebo se v poslední době zvýšilo. Více o pomoci můžete najít zde.

Děti a dospívající

Dětem a dospívajícím se riziko sebevraždy bohužel nevyhýbá. Adolescenti hledají své místo ve světě a sebevražedné jednání může být reakce na první větší selhání, kdy selhávají běžně adaptační mechanismy. Projevy sebevražedného jednání mohou být však jiné než u dospělých. Obvykle je možné si všimnout změn v chování, prožívání a v tom, co nám děti a dospívající přímo a nepřímo říkají.

bell
Změny v chování:
  • samotářství
  • potíže se soustředěním
  • zhoršený školní prospěch
  • vyhýbání se kamarádům či obvykle oblíbeným činnostem
  • rizikové chování (např. užívání návykových látek jako je alkohol či drogy)
  • změna chuti k jídlu
  • potíže se spánkem (nadměrné spaní či naopak potíže s usínáním, noční můry)
  • zanedbávání svého vzhledu
  • sebepoškozování
  • zabývá se myšlenkami o ukončení života (např. vyhledává si informace o sebevraždě)
  • rozdává své osobní věci, hračky, maluje obrázky na rozloučenou
  • shromažďuje prostředky k sebevraždě (např. léky)
bell
Změny v prožívání:
  • náhlé změny nálad
  • dlouhodobý smutek, plačtivost
  • zvýšená úzkostnost
  • podrážděnost, výbuchy vzteku
  • vyčerpanost, pasivita, apatie
  • nízké sebevědomí
bell
V komunikaci:
  • vyjadřuje beznaděj ohledně budoucnosti či svého místa ve světě
    • Nic nemá smysl. Nemám pro co žít.
    • Nikomu na mě nezáleží. Pro ostatní jsem přítěž. 
  • mluví nebo píší o sebevraždě (např. píše dopisy na rozloučenou, básně s tematikou sebevraždy či smrti)
    • přímo: Chci umřít. Chci se zabít. 
    • nepřímo: Přeji si být mrtvý. Bylo by lepší, kdybych tu nebyl. Kéž bych se nikdy nenarodil. Už se o mě nebudete muset starat.

Je potřeba pamatovat na to, že nemusí být přítomny všechny signály a že se mohou objevovat v různé kombinaci. Každé dítě se projevuje jinak a základním principem je, když se dítě začne chovat významně jinak, než tomu bylo doposud.

Berte všechny varovné příznaky vážně

Pokud u dítěte či dospívajícího zaznamenáte některé z těchto signálů, neváhejte se obrátit na odborníka. Více o pomoci naleznete zde.

Rizikové a protektivní faktory

Rizikové faktory jsou charakteristické znaky, které předchází sebevražednému chování a zvyšují jeho pravděpodobnost. Na druhé straně stojí tzv. protektivní faktory. Tedy to, co riziko sebevraždy snižuje a co člověka chrání. Všechny tyto faktory je možné najít na různých úrovních: individuální (např. genetické predispozice), rodinné (např. jak drží pohromadě) či komunitní (např. dostupnost zdravotní a sociální péče).

Přítomnost rizikových faktorů přitom nemusí nutně vést k sebevražednému chování. Z hlediska prevence sebevražd je důležité identifikovat různé rizikové a protektivní faktory, aby se mohli nastavovat efektivní intervence vedoucí ke zmírnění rizika sebevraždy. Cílem efektivních intervencí je také posílení ochranných faktorů, které zvyšují odolnost jedinců.

shield
Mezi rizikové faktory, které mohou vést k sebepoškozování, často patří:
  • předchozí pokus o sebevraždu
  • sebevražda v rodině
  • duševní onemocnění (nejčastěji se jedná o afektivní poruchy, např. deprese či bipolární poruchy, poruchy osobnosti, např. emočně nestabilní porucha, ale také o závislosti na psychoaktivních látkách)
  • tělesné onemocnění
  • škodlivé užívání alkoholu či jiných návykových látek
  • ztráta zaměstnání, finanční ztráty či dluhy
  • rozpad blízkého vztahu
  • nepříznivé životní události (trauma nebo zneužívání, násilí, katastrofické události)
  • osamělost, pocity izolace
  • nedostatek sociální podpory
  • diskriminace (např. u neheterosexuální populace, uprchlíků, migrantů či vězňů)
  • dostupnost prostředků k vykonání sebevraždy

Přítomnost rizikových faktorů vytváří vyšší riziko sebevraždy; čím více se jich u jedince vyskytuje, tím vyšší může být jeho zranitelnost k sebevražednému jednání. Ne vždy ale jejich přítomnost musí nutně znamenat riziko sebevraždy. 

V mnoha případech jde o kombinaci těchto faktorů. Ovšem k některým sebevraždám dojde impulzivně ve chvílích krize, kdy je narušena schopnost vypořádat se s životním stresem.

Máte pocit, že se u Vás rozvíjí deprese? Na stránkách Opatruj.se se můžete otestovat.

shield
Protektivní faktory

Protektivní čili ochranné faktory mohou pomoci jednotlivcům vyrovnat se s obzvláště obtížnými okolnostmi a minimalizovat riziko sebevraždy. Identifikace takových faktorů je nezbytnou součástí hodnocení rizika sebevraždy a může sloužit k hledání a posilování naděje u lidí, kteří zažívají sebevražedné myšlenky či tendence.

  • pevné přátelské vazby, podpora rodiny a komunity
  • schopnost řešit problémy a konflikty
  • pocit sounáležitosti
  • důvěra v sebe sama a ve vlastní úspěchy
  • osobní, sociální, kulturní či náboženské přesvědčení
  • omezený přístup k prostředkům sebevraždy
  • vyhledání pomoci a snadný přístup ke kvalitní péči o duševní a tělesné nemoci
  • podpora prostřednictvím trvalých vztahů v oblasti lékařské a duševní péče
  • konstruktivní využití volného času (zájmové aktivity)

Statistiky

people

700 000 lidí

Každoročně na celém světě si vezme život 700 000 lidí a podle WHO a představuje to více jak polovinu všech násilných úmrtí.
Odhaduje se, že na každou dokonanou sebevraždu připadá až 20 pokusů. Předchozí pokus o sebevraždu výrazně zvyšuje riziko sebevraždy.
people
zeme
Z hlediska způsobu provedení sebevraždy je dlouhodobě nejčastější oběšení, a to u obou pohlaví.
muži
Celosvětová míra sebevražd je u mužů více než dvakrát vyšší než u žen.
graf
Ve věku 15-24 let je sebevražda příčinou více než čtvrtiny všech úmrtí
mapa
Z dat Českého statistického úřadu si v roce 2020 v České republice vzalo život 1 224 osob. Znamená to, že na každých na 100 tisíc obyvatel je 11,4 sebevražd. V průměru si v Čechách vezmou život každý den nejméně tři lidé.
Z hlediska způsobu provedení sebevraždy je dlouhodobě nejčastější oběšení, a to u obou pohlaví.

VZKAZ PRO TEBE

I na konci toho nejtemnějšího
tunelu je světlo.
Další vzkaz
close