Pokud máte sebevražedné myšlenky, zavolejte na Linku první psychické pomoci: 116 123.
logo
VZKAZ PRO TEBE

Sebepoškozování

sebeposkozovani

Sebepoškozování

Sebepoškozování je chování bez vědomého a cíleného záměru zemřít, jehož důsledkem je poškození tělesné integrity. Jde tedy o jakékoliv chování, během kterého si člověk záměrně fyzicky ubližuje. K sebepoškozování nejčastěji dochází v období dospívání, ale může se objevovat i v dospělosti a často jde o důsledek náročné psychické bolesti.

Ukazuje se, že většina lidí nemá sebevražedné myšlenky, když se sebepoškozuje. Sebepoškozování nicméně je jedním z rizikových faktorů, který sebevražednému jednání předchází, amůže v něj i přerůst a může se objevit úmysl zemřít. Studie ukazují, že 55-85 % lidí, kteří se sebepoškozují, uskuteční ve svém životě alespoň 1 pokus o sebevraždu. Může se také stát, že si člověk dostatečně neuvědomí rizika, které s sebou sebepoškozování nese, čímž může dojít k nezamýšlené sebevraždě.

sebeposkozovani
sebepoškozování

Když se člověk sebepoškodí, může dojít k úlevě, která je ovšem jen krátkodobá. Snadno se pak objeví pocity viny a člověk si vyčítá své chování, čímž se v něm hromadí emoční zátěž. Člověku však může připadat, že nemá jiné možnosti, jak situaci řešit. Dochází k přetížení organismu, kdy dochází k dalšímu sebepoškození. Intervaly mohou být u každého jedince různé. Tomuto se běžně říká cyklus sebepoškozování.

Lidé se sebepoškozují z mnoha různých důvodů, například:
  • sebepoškozování jako nástroj, jak se cítit lépe - lidé mohou cítit silné, často nepříjemné pocity, které v danou chvíli neumí zvládnout jiným způsobem. Mohou zažívat stres, úzkost, vztek, nervozitu nebo třeba stud. Sebepoškozování v takových případech pomáhá uvolnit vnitřní napětí či “přehlušit” psychickou bolest.
  • sebepoškozování jako způsob komunikace - lidé jej mohou využívat, aby tím ukázali emoční bolest, kterou cítí. Může se tak objevovat, že své rány neskrývají a naopak o nich mluví, často jde však o (skryté) volání o pomoc.
  • sebepoškozování jako trest - může se zde skrývat nedostatek pocitu vlastní hodnoty a nízké sebevědomí, lidé si mohou myslet, že určité věci jsou jejich vina. Často se objevuje v důsledku traumatické události.
  • sebepoškozování jako obnova kontaktu se sebou samým - lidé mohou zažívat pocity otupělosti či prázdnoty, někteří popisují stavy, kdy necítí své tělo, které mohou hraničit s pocity derealizace. Sebepoškozování tak může být způsob, jak cítit “něco” či sebe.
  • sebepoškozování jako nástroj kontroly - objevuje se v důsledku traumatické události, kdy se u lidí objevují silné pocity bezmoci, nízká sebeúcta a pocit, že nemohou ovlivnit situaci, ve které se nachází. To je obzvláště časté u osob, které byly sexuálně zneužívané. Může se objevovat i pocit nenávisti k sobě samému. Sebepoškozování tak může sloužit jako způsob, jak zažít větší pocit kontroly nad sebou samým.

Varovné signály

Člověk, který se sebepoškozuje, může prožívat silné, nepříjemné pocity, pocity viny a studu, stres a mnoho dalšího. Často se lidé sebepoškozují v soukromí a své jednání se snaží skrýt. Varovné signály se také mohou lišit v závislosti na způsobu, kterým si daná osoba rozhodla ublížit. Může být tedy těžké sebepoškozování rozpoznat, nicméně mezi běžné signály patří:

bell
V chování:
  • nepřiměřené zahalení - např. dlouhé rukávy v létě, potítka, hodně náramků na zápěstí, obvazy
  • vyhýbání se aktivitám, které vyžadují odhalení - např. plavání, tělocvik
  • připravené odpovědi na cíleně zaměřené otázky - např. často říkají, že se zranili v důsledku nešikovnosti
  • zvláštní osobní věci - např. žiletky
  • trávení času o samotě
  • odpojení se od kolektivu
  • stahování se z dříve oblíbených aktivit
  • nepředvídatelné, impulzivní chování
  • problémy ve vztazích
bell
Na těle:
  • jizvy
  • škrábance, řezné rány
  • modřiny
  • zlomené kosti
  • vytrhané vlasy
  • popáleniny
bell
V prožívání:
  • přetrvávající otázky týkající se osobní identity
  • bezmoc, beznaděj
  • nárůst známek deprese, úzkosti
  • emoční nestabilita
  • výkyvy nálad
  • pocity viny, studu
  • podrážděnost

Rizikové a protektivní faktory

shield
Mezi rizikové faktory, které mohou vést k sebepoškozování, často patří:
  • pocity osamění, beznaděje
  • velká psychická bolest
  • nízké sebehodnocení, nedůvěra v sebe
  • šikana či potíže ve vztazích
  • neschopnost zvládat zátěžové situace
  • sebevražedné jednání
  • oslabená schopnost regulovat emoce
  • impulzivita
  • depresivita, zvýšená úzkostnost
  • agresivní sklony
  • duševní onemocnění - zejména se vyskytuje u emočně nestabilní poruchy osobnosti, poruch příjmu potravy, deprese či posttraumatické stresové poruchy
  • adverzní dětské zkušenosti (adverse childhood experiences)
shield
Mezi protektivní faktory patří:
  • pevné, podpůrné vztahy
  • stabilní rodinné prostředí
  • prostor pro sebe-vyjádření a vlastních emocí
  • vnímaná vlastní účinnost - důvěra v sebe a své schopnosti
  • dovednost zvládat zátěžové situace a negativní emoce
  • respektující přístup okolí (např. ve škole)

Statistiky

12-15 let

je věk kdy nejčastěji začíná sebepoškozování

4x častěji

než chlapci jsou hospitalizovány dívky ve věku 14-17 let

17%

mezi adolescenty

13%

u mladých dospělých

5,5%

u dospělých

VZKAZ PRO TEBE

I na konci toho nejtemnějšího
tunelu je světlo.
Další vzkaz
close