Pokud máte sebevražedné myšlenky, zavolejte na Linku první psychické pomoci: 116 123.
logo
VZKAZ PRO TEBE

Pomoc

pomoc

Mám myšlenky na sebevraždu...

Pokud myslíte na sebevraždu, je zásadní to co nejdříve někomu říct. Je důležité nebýt na to sám a nenechávat si takové myšlenky jen pro sebe. 

Podělte se o své myšlenky a pocity s rodinou či blízkými. Pokud to z jakéhokoli důvodu nejde, zavolejte na Linku první psychické pomoci 116 123, kde sedí krizoví interventi připraveni vám pomoci. Případně si můžete vybrat i jinou krizovou linku na webu Linky důvěry. Svěřit se můžete také odborníkovi - např. obvodnímu lékaři, psychologovi, psychoterapeutovi či psychiatrovi. V sekci Pomoc můžete najít kontakty na další organizace a odborníky.

Myšlenky na sebevraždu nemusí nutně znamenat, že si chce vzít svůj život. Některé jen ukazují, že zažíváte velkou psychickou bolest a chcete, aby skončila. Jiné myšlenky vás ale mohou silně navádět k ukončení svého života. Je potřeba je vždy brát vážně a nezůstávat v tom sami.

Sebevražedné myšlenky mohou být velmi komplexní, děsivé a matoucí. Mohou být vyvolány konkrétní událostí, ale také možná nevíte, co přesně k nim vedlo. Najednou jste v situaci, kdy nechce žít.

Pokud máte sebevražedné myšlenky, je pravděpodobné, že se již delší dobu cítíte stále beznadějněji a bezcenněji. může to být nahromadění různých zkušeností. A může být těžké o tom i jen přemýšlet.

strednik
Je váš život v akutním ohrožení?

Pokud jste si ublížil/a nebo máte silnou tendenci si ublížit, volejte na číslo 112 pro pomoc.
Nebo požádejte někoho v okolí, aby na tísňovou linku 112 zavolal.

Co teď možná zažíváte:

  • nesnesitelnou bolest, bezmoc, beznaděj

  • smutek, úzkost, frustraci, vztek, pocity viny

  • chuť nebýt a neexistovat

  • negativní myšlenky

  • osamění

  • touhu se vyhýbat ostatním

  • pocit zbytečnosti, nechtěnosti či nepotřebnosti ostatními

  • zoufalství

  • myšlenky, že lidem bude lépe bez vás

  • zhoršený spánek

  • změněnou chuť k jídlu

  • nechuť o sebe pečovat

  • odpojení od vlastního těla, fyzická otupělost

  • nenávist k sobě samému

  • neschopnost se soustředit či myslet na něco jiného

  • potíže s komunikací

  • nutkání k sebepoškozování nebo užívání návykových látek

Jak o tom s někým mluvit?

Svěřit se je zásadním krokem, nicméně může to být také ten nejtěžší krok. Možná máte pocit, že to nikomu nemůžete říct nebo máte obavy, že vám nikdo neporozumí. Možná se bojíte, že vás druzí budou soudit nebo že sdělením rozrušíte. Anebo jen možná nevíte, jak takový rozhovor začít.

Zde nabízíme tipy, jak takový rozhovor začít:

  • rozmyslete si, jaký způsob komunikace je pro vás teď ten pravý -Pokud je těžké o tom mluvit, může pomoci sepsat si své myšlenky a pocity na papír či do zprávy, emailu. A buď to pak poslat, či si to nechat jako pomůcku pro rozhovor.
  • najděte si vhodný čas a prostor
  • zkuste si říct, co chcete druhému sdělit
  • buďte otevření a upřímní
  • pokud víte, co potřebujte, sdělte to také

Neočekávejte příliš mnoho od jednoho rozhovoru. Porozumění pocitům a myšlenkám, které zažíváte, může nějakou dobu trvat a někteří lidé mohou být zpočátku v šoku nebo nemusí vědět, jak vhodně reagovat. Je důležité jim dát čas, aby zpracovali to, co jste jim řekli. Pokud je to však možné, naplánujte si další rozhovor, abyste měli více příležitostí vysvětlit, čím procházíte.

Nevzdávejte to, pokud první člověk, kterému se svěříte, reaguje jinak, než čekáte. Dejte mu čas nebo se zkuste svěřit jiné osobě. Pro některé lidi je snazší se svěřit blízkým a známým, pro jiné lidi je lepší svěřit se někomu, koho neznají.

Pamatujte: zasloužíte si podporu. Nejste v tom sami a existuje pomoc, kterou můžete využít.

 

Co teď mohu pro sebe udělat?

  • nezůstávejte v tom sami, mluvte o tom s blízkými
  • vyhledejte pomoc
  • držte se v bezpečí
  • vyhněte se užívání alkoholu a jiným návykovým látkám
  • zde si můžete stáhnout bezpečnostní plán, který vám může pomoci, pokud máte myšlenky na sebevraždu.


Zotavení po pokusu o sebevraždu…

Jak jsem se sem dostal/a?

Možná jste se právě vrátili z nemocnice domů a snažíte se porozumět tomu, co se stalo a co vás vedlo k úvahám o sebevraždě. Avšak otázka „Proč?“ je v tématu sebevražd komplikovaná a nacházet odpovědi nemusí být vždy snadné. 

Je v pořádku nerozumět všem svým myšlenkám a pocitům, které vás vedly k pokusu. 

Nemusíte znát všechny odpovědi k tomu, abyste se z této zkušenosti vyléčili.

Existuje cesta a lidé, kteří vám nabídnou pomoc a podporu.  

Po pokusu o sebevraždu můžete zažívat širokou škálu emocí. Možná prožíváte zklamání, pocit zmatení, úlevu, smutek nebo vztek. I když teď můžete vnímat pocity a myšlenky velmi intenzivně, pamatujte si, že mají omezenou dobu trvání. Návrat do běžného života je možný.

Stejně jako při zotavování z jakéhokoliv jiné zdravotní události, budete i v tomto případě potřebovat čas, reflexi a podporu od ostatních.

Co teď mohu pro sebe udělat?

Buďte k sobě laskaví

Pravděpodobně právě zažíváte krizi a procházíte nelehkým obdobím. Zasloužíte si všechen čas, který potřebujete. Je důležité být v celém procesu k sobě laskavý. Zkuste k sobě mluvit jako ke svému dobrému příteli.

Vyhledejte odborníka na duševní zdraví

Kontaktujte psychiatra, psychologa, psychoterapeuta nebo jiného odborníka na duševní zdraví. Odborník vám může pomoci zvládat těžkosti a pracovat na všem, co vás trápí a co vás třeba i vedlo k myšlenkám na sebevraždu. Zejména psychoterapii vnímáme jako zásadní - je zde bezpečný prostor, ve kterém je možné zkoumat motivy a okolnosti pokusu, zpracovávat všechny emoce a myšlenky, naučit se dobře zvládat stres a emoce, vybudovat si síť podpory či třeba hledat naději do budoucna.

Vybudujte si síť podpory

Je důležité mít kolem sebe někoho, kdo vám pomůže překonat toto těžké období a vypořádat se s obtížemi.

Promluvte si s těmi, kterým důvěřujete

Dejte svým blízkým vědět, že chcete, aby vám pomohli zůstat v bezpečí. V případě potřeby požádejte pomoc rodiny a přátel. Je na vás, s kým budete mluvit o tom, co prožíváte. Je však důležité obklopit se podporujícími lidmi. Začněte mluvit o svých pocitech s alespoň jednou osobou, především pokud se opět objeví sebevražedné myšlenky.

Připojte se do podpůrné skupiny

Existují různé druhy podpůrných skupin, kde účastníci obvykle sdílí podobný typ nesnází, a vzájemně se tak mohou podpořit. Na skupině také můžete zažít, že nejste sami.

Pečujte o sebe

Aktuálně je potřeba se o sebe starat více než kdy jindy. Důležitými prvky v péči o sebe je vyvážené stravování, fyzická aktivita, režim a dostatek spánku. Tyto faktory, ač se mohou zdát jako velmi banální, mají silný pozitivní vliv na celkové zdraví člověka, jak fyzické, tak i psychické. Vytvořením rutiny vám může pomoci překonat toto těžké období. Postupně můžete do své rutiny přidávat více aktivit a pátrat, co vám dělá radost.

Vytvořte bezpečnostní plán

Spolupracujte se svým psychologem nebo lékařem a vytvořte bezpečnostní plán, který můžete následovat, pokud se sebevražedné myšlenky vrátí. Je důležité být co nejupřímnější, abyste se ujistili, že s vaším plánem souhlasíte a že splňuje vaše potřeby.

Naučte se rozpoznat své spouštěče

Identifikujte, jaké situace ve vás vyvolávají negativní myšlenky. Všímejte si, jaké události předchází myšlenkám na smrt a můžete si takové události také zapisovat. Může se stát, že tyto myšlenky se aktivují, když trávíte hodně času o samotě, když jste vystaveni stresovým situacím nebo třeba při výročí zraňující události. Spouštěče mohou být různé, proto je důležité je včas identifikovat a používat v kombinaci s bezpečnostním plánem. Využijte bezpečnostní plán, když se objeví váš spouštěč. Takovým způsobem můžete předcházet sebevražedným myšlenkám. 

Využívejte relaxační techniky

Relaxační aktivity vám mohou pomoci odvést vaši pozornost od intenzivních myšlenek a celkově vás zklidnit. Můžete vyzkoušet dechová cvičení, mindfulness (všímavost), progresivní svalovou relaxaci nebo meditaci. Více o různých typech najdete na https://www.opatruj.se/pecuj-o-sebe.

Vytvořte si seznam příjemných činností 

Sepište si konkrétní činnosti, které vám mohou pomoci odvrátit vaší pozornost k jiným myšlenkám a pocitům. Seznam může zahrnovat následující:

  • čtení oblíbené knihy
  • poslech hudby
  • kresba obrazu
  • procházka se psem
  • čas s přáteli
  • oblíbené jídlo

Chcete se podělit o svou zkušenost s ostatními?

Vnímáme důležitost výpovědi každého člověka, který si prošel zkušeností se sebevražednými myšlenkami. Dnes víme, že takové příběhy mohou pomáhat lidem, kteří se nachází v podobné situaci.

Máte pocit, že od vašeho pokusu o sebevraždu uplynulo již dostatek času a že je to již za vámi? Cítíte, že jste psychicky i emocionálně připraveni se o svůj příběh podělit?

Cílem takových příběhů je přinést naději a inspiraci na to, jak takové období zvládnout. Pokud máte zájem se s námi podělit o váš příběh, napište nám na prevencesebevrazd@gmail.com. Rádi s vámi vše probereme a pomůžeme dát příběh dohromady.

light blue

Mám o někoho strach…

Máte strach, že někdo ve vašem okolí uvažuje o sebevraždě a přemýšlíte, co dělat?

Co byste měli vědět, pokud máte o někoho strach:

  • Je v pořádku o tématu sebevražd otevřeně mluvit.
  • Otázky na sebevražedné myšlenky nebo pocity dotyčnou osobu nenabádají k jednání. Většinou pomáhají snižovat úzkost a cítit porozumění.
  • Možná jste jediným člověkem, který na situaci reaguje.

Mnoho lidí neví, jak vhodně reagovat v situaci, kdy někdo zvažuje sebevraždu. Může to vyvolat velkou nejistotu, strach a spoustu dalších emocí. Je proto dobré vědět, jak riziko sebevraždy můžeme poznat a co dělat.

Akutní ohrožení na životě

Pokud se někdo pokusil o sebevraždu:

  • nenechávejte osobu o samotě
  • volejte tísňovou linku 112 či pokud je to bezpečné, dopravte osobu do nejbližšího zdravotnického zařízení
  • informujte rodinné příslušníky dotyčné osoby

Pokud se někdo chová nebo vyjadřuje způsobem, která naznačuje, že by se mohl/a v následujících momentech pokusit o sebevraždu:

  • zajistěte odbornou pomoc - můžete volat na tísňovou linku 112 nebo můžete danou osobu odvést do nejbližšího krizového či zdravotnického zařízení
  • zůstaňte s osobou do příjezd záchranné služby a nenechávejte ji o samotě

Pamatujte si: jednat je vždy nejlepší volba. A jak na to? Níže najdete body, kterých je dobré se držet.

Ptejte se

Proč je důležité ptát se - pokud má někdo myšlenky na sebevraždu:

  • může se cítit izolován/a od všech kolem 
  • může se cítit vyděšeně či zahanbeně 
  • může toužit po pomoci, ale bát se o ni říct

Osoba s myšlenkami na sebevraždu často potřebuje někoho, kdo zahájí rozhovor a kdo jí pomůže o tom začít mluvit, a tím i ukáže, že není potřeba s temnými myšlenkami zápasit sám/ sama. Tím, že si s nimi promluvíte, přitáhnete jejich pozornost do přítomnosti a zpět k okolnímu světu. Je důležité, aby se dotyčný cítil/a bezpečně. 

Typické obavy:

  • Pokud se zeptám na sebevraždu, nevnuknu mu/jí to?
    • Ne. Pokud je člověk suicidální, tak takové myšlenky již existují. Pokud suicidální není, tak takovou otázkou újmu nezpůsobíte.
  • Co když řeknu něco špatně? Mohlo by to poškodit náš vztah.
    • Když někomu ukážete, že máte o něj obavu a že Vám na něm záleží, tak to Váš vztah nenaruší. Neříct nic by však mohlo vést k trvalé ztrátě. 

Co říct? 

Nejprve je nutné zjistit, zda je dotyčná osoba ve skutečném riziku sebevraždy. Prozkoumejte, jak se cítí. Vyhledejte k tomu vhodnou chvíli a klidné prostředí k rozhovoru. Zeptejte se otevřenou otázkou: Jak se cítíš? nebo Jak se cítíš teď v poslední době?

Buďte citliví, ale pokládejte přímé dotazy jako:

  •  Máš někdy pocit, že bys vše nejraději vzdal/a?
  •  Přemýšlíš o tom, jaké by to bylo být mrtvý/á?
  •  Přemýšlíš o tom, že by sis ublížil/a?
  •  Přemýšlíš o sebevraždě?
  •  Měl/a jsi už dříve sebevražedné myšlenky nebo jsi zkusil/a si nějak ublížit?
  •  Přemýšlel/a jsi nad tím, jak nebo kdy bys to provedl/a?
  •  Máš přístup k věcem, kterými by sis mohl/a ublížit?

Možnost pohovořit si s někým o svých myšlenkách a pocitech může ve skutečnosti vést ke snížení rizika sebevražedného jednání. Pamatujte také: čím více detailů má člověk promyšleno kolem sebevraždy, tím větší riziko je, že si opravdu ublíží.

Hledejte varovné signály

Nikdy není možné s naprostou jistotou říct, kdy váš blízký zvažuje sebevraždu. Existují však varovné signály (popsané zde), které mohou být k rozeznání nápomocné. Důležité je brát všechny varovné příznaky vážně a neignorovat je.

Bezpečí blízké osoby je nejdůležitější, proto se nebojte, jestli máte nebo nemáte pravdu a nemyslete na to, že vaše jednání může dotyčného/dotyčnou v danou chvíli rozhněvat. Jen díky aktivním krokům a otevření tématu můžete druhému pomoci si uvědomit, že jsou i jiné cesty, jak situaci řešit a že jsou lidé, kterým záleží na tom, jak se má.

Nabídněte pomoc

Pokud někdo přemýšlí o sebevraždě, nemusí být nutně v bezprostředním nebezpečí, každopádně však potřebuje pomoc, často i tu odbornou. 

Můžete udělat následující:

  • Motivujte dotyčnou osobu k vyhledání pomoci
  • Pomozte nasměrovat při vyhledání odborné pomoci: Osoba zvažující sebevraždu nebo trpící závažnou depresí nemusí mít dostatek energie a potřebnou motivaci k vyhledání pomoci. Pokud dotyčný/á nechce navštívit svého praktického lékaře nebo psychiatra, navrhněte vyhledat pomoc jinde – v centru krizové pomoci, u učitele/učitelky, (školního) psychologa/psycholožky nebo jiné osoby, které dotyčný/á může důvěřovat. Můžete nabídnout podporu a radu, ale pamatujte, že není vaší prací nahradit profesionála.
  • Buďte oporou. Zůstaňte s danou osobou v kontaktu a ptejte se, jak se jí/mu daří. Můžete pomoci s vyhledáním pomoci na internetu nebo uskutečnit za dotyčného/dotyčnou telefonáty, doprovodit ho/ji. 
  • Podporujte a naslouchejte. Jedinec se sebevražednými myšlenkami se může cítit vinný nebo se může stydět, a mít tak tendenci skrývat své pocity. Podporujte a snažte se dotyčného pochopit. V žádném případě nevyvolávejte v dané osobě pocit viny. Pozorně poslouchejte a snažte se ho/ji nepřerušovat.
  • Mějte úctu k pocitům dotyčné osoby. Nesnažte se mu/jí jeho/její pocity vymluvit a nevyjadřujte zděšení. Ačkoliv nemusí dotyčná osoba uvažovat logicky, mějte na paměti, že její emoce jsou skutečné. Neúcta a zlehčování mohou vést k nedůvěře a ukončení komunikace.
  • Nepovyšujte se a nesuďte. Neříkejte věci jako „Mohlo by být hůř“, „Máš všechno, co si jen můžeš přát“, místo toho se ptejte: „Kvůli čemu jsi smutný/á?“, „Co by ti pomohlo cítit se lépe?“ nebo „Jak ti mohu pomoci?“
  • Nikdy neslibujte, že zachováte tajemství o jeho/jejích sebevražedných myšlenkách. Buďte chápaví, ale vysvětlete dotyčné/mu, že takovou věc není možné držet v tajnosti, pokud je její/jeho život v ohrožení. V takové situaci je potřeba pomoci.
  • Ujistěte dotyčnou osobu, že bude lépe. Pokud někdo uvažuje o sebevraždě, situace se může zdát bezvýchodná a jako by se nikdy neměla zlepšit. Ujistěte proto danou osobu, že vhodná léčba jí dá šanci se s věcmi vypořádat a cítit se zase v životě lépe.
  • Nabádejte dotyčného/dotyčnou, aby neužíval/a alkohol a drogy. Ačkoliv užívání alkoholu a návykových látek může poskytnout dočasnou úlevu, v konečném důsledku věci jen zhoršuje. Může vést k bezhlavému jednání a prohloubení deprese. Pokud má daná osoba problém přestat sama, nabídněte se, že jí pomůžete vyhledat odbornou pomoc.
  • Zamezte dotyčné/mu přístup k potenciálně nebezpečným předmětům. Pokud je to možné, ujistěte se, že dotyčná osoba nemá k dispozici žádné prostředky k uskutečnění sebevraždy jako různé ostré předměty nebo léky. Pokud daná osoba běžně užívá léky, kterými je možné se otrávit, zkuste zajistit, aby jí je někdo pravidelně v bezpečných dávkách vydával.

Pro dospívající: znáte někoho, kdo má sebevražedné myšlenky?

Pokud jste dospívající a máte obavy o n+koho ve svém okolí, kdo by mohl zvažovat sebevraždu, zkuste následující:

  • Zeptejte se, jak se daná osoba cítí. Pozorně naslouchejte, co vám říká a dejte najevo, že to berete vážně. Rozhovor s někým, kdo projeví starost, může znamenat mnoho a může pomoci.
  • Obraťte se na dospělou osobu, které věříte - poradit se můžete např. s rodičem, školním psychologem, učitelem nebo třeba s vedoucím nějakého kroužku.
  • Neslibujte, že si to necháte pro sebe. Věříme, že chcete pomoci, ale někdy to bez dalších lidí a další pomoci nejde. Rozumíme, že nechcete druhého zradit, proto je dobré se vyvarovat tomu, že to budete držet v tajnosti.
  • Je těžké vědět s jistotou, zda někdo skutečně přemýšlí o sebevraždě. Také je velmi přirozené mít obavy (ať už z toho, že by tomu tak opravdu bylo nebo z toho, že byste se mohli mýlit). To nejvíc, co můžete pro druhého udělat, je podpořit ho/ji ve vyhledání pomoci.
  • Myslete i na sebe. Téma sebevraždy je velmi těžké pro všechny, silně doporučujeme nenechávat si to pro sebe a také vyhledat dospělou osobu, které věříte, a mluvit i o tom, co to dělá s vámi a jak vám je.

Pokud si nevíte rady nebo nevíte, je dobré se obrátit na Linku bezpečí - 116 111 - to je anonymní krizová linka, kam můžete zavolat a kde vám pomohou situaci řešit, aniž byste museli říct, o koho jde.

Zde můžete najít leták o sebevraždě, ve kterém jsou informace o tom, jak to může vypadat, když někdo přemýšlí o sebevraždě, co můžete dělat, když se vám někdo svěří a kde můžete získat pomoc.

Ztratil/a jsem někoho…

Přijít o blízkého člověka je bolestné, o to víc tomu tak bývá, je-li způsobem úmrtí sebevražda. Může se vám zdát, že je před vámi dlouhá, až nekonečná cesta plná různých emocí.

Zármutek je emoční reakce na ztrátu, která u každého může vypadat trochu jinak. Proces, kterým si každý po ztrátě blízkého člověka prochází a ve kterém se učíme žít bez blízké osoby, se nazývá truchlení. Člověk se potřebuje zorientovat v zásadním paradoxu - jak pokračovat v realitě, se kterou se člověk nechce smířit. Pamatujte, že každý člověk může truchlit jiným způsobem, jinak dlouho a dávat to najevo jinak.

Zkraje se mohou objevit různé emoce - smutek, šok, ale i vztek či pocity viny. To vše je normální. Truchlení není lineární proces, ve kterém by člověk šel od bodu A do bodu B. Děje se uvnitř i navenek a jde o spirálu emocí. Můžete cítit velký smutek, místy se může zdát neúnosný, můžete zažívat ale i pocity hněvu a naštvání či vinu. Neustále přemýšlíte nad tím, co se to stalo, a do toho se mísí vaše každodenní povinnosti. Postupem času si na novou realitu zvykáme více a více. Obvykle ale není možné se zcela vrátit k životu “před”. V procesu truchlení si v životě hledáme nové místo a nové způsoby, jak žít. Ač se to na začátku může zdát nemožné, intenzita zármutku postupně trochu slábne, o to víc, jak se učíme svůj zármutek zvládat.

Co pomáhá?

Pokud se chceme vyrovnat se zármutkem, je potřeba se pravidelně starat o naše psychické a fyzické zdraví. Je potřeba dělat věci, které máme rádi, potkávat lidi, které máme rádi, a dovolit si být někdy smutní a truchlit. Zde je několik tipů, které doufáme, že vám na vaší cestě zármutkem pomohou.

Dejte tomu čas

Proces truchlení je často delší, než bychom si přáli. Dopřejte si čas na rozhodnutí, která vás čekají, ať ta krátkodobá, tak ta dlouhodobá. Hledejte způsoby, které vám pomáhají. Věřte, že intenzita bolesti se časem trochu zmírní a vy se s ní naučíte zacházat tak, abyste mohli dál žít svůj život.

Mluvte s ostatními

Možná se obáváte nebo si nejste jistí, jak o svých pocitech mluvit, ale je důležité nebýt v tom sám.

Pečujte o sebe

Je nezbytné, abyste o sebe pečovali po fyzické, psychické i spirituální stránce. Bez ohledu na to, jakým způsobem se se svým zármutkem vyrovnáváte, neměli byste se svou ztrátou být sami. Nezatěžujte se zbytečnými věcmi a nespěchejte na sebe s důležitými rozhodnutími.

Vzpomínky a rituály

Vzpomínejte na blízkou osobu, třeba v kruhu dalších přátel. Zapalte svíčku a pošlete blízké osobě přání.

Vyhledejte odbornou pomoc

Pokud si s úmrtím blízkého nevíte rady nebo cítíte, že je toho na vás moc, nebojte si vyhledat odbornou pomoc. Je důležité se o sebe postarat. První variantou mohou být dostupné linky důvěry, můžete se také obrátit na odborníka například v Asociaci poradců pro pozůstalé či na psychoterapeuta, který vám může pomoci projít procesem truchlení. Hledat takového psychoterapeuta můžete například na stránkách České asociace pro psychoterapii či České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP.

Odbornou pomoc můžete hledat i na těchto místech:

Zde si můžete pustit jednu přednášku na téma zármutku: https://www.ted.com/talks/nora_mcinerny_we_don_t_move_on_from_grief_we_move_forward_with_it 

Máte kolem sebe pozůstalého? Přečtěte si výborný článek Poradny Vigvam o tom, co pozůstalým neříkat. Věřte, že jim to opravdu pomůže.

Sebepoškozování

Techniky, které mohou pomoci při nutkavé potřebě si ublížit:

  • Bouchejte do polštáře pro uvolnění vzteku a frustrace.
  • Minutu se soustřeďte na dýchání nebo meditace.
  • Napište pocity, které vás trápí, na papír, který pak můžete zmačkat, roztrhat a vyhodit. 
  • Dělejte hluk, křičte, zpívejte nahlas. Poslouchejte hlasitou hudbu.
  • Jděte se projít mezi lidi nebo na nějaké veřejné místo, kde je pro vás hrozba sebepoškozování menší. 
  • Promluvte si s někým, obraťte se na odbornou pomoc. 
  • Připravte si tzv. Krabičku záchrany, uložte si do ní knížky, hry, věci, které vám dělají radost, seznam věcí, které vás uklidní, nebo kontakt na někoho, na koho se můžete v krizi obrátit.
  • Zkuste pravidlo tří minut. Počkejte 3 minuty a pak zkuste ještě tři. Opakujte dokud se napětí nezmírní.

 

light blue

Síť pomoci

Pokud se vy nebo vaši blízcí nacházíte v těžké životní situace, neváhejte si říct o pomoc.

Dospělí

Linka první psychické pomoci
Krizová linka pro dospělé, funguje nonstop a zdarma.
116 123
Chatové poradenství: http://linkapsychickepomoci.cz/chat/ 

Pražská linka Důvěry
Je určena všem, kteří se nachází v těžké životní situaci. Funguje nonstop a je anonymní.
https://www.csspraha.cz/prazska-linka-duvery 
Tel.: 222 580 697
linkaduvery@csspraha.cz 
Chat: https://www.chat-pomoc.cz/ 

Centrum krizové intervence v Bohnicích (CKI)
Nabízí psychologickou a psychiatrickou pomoc dospělým lidem s akutními obtížemi. Není potřeba se dopředu objednat. Funguje nonstop.
https://bohnice.cz/krizova-pomoc/ 
Psychiatrická nemocnice Bohnice, Ústavní 91, Praha 8
Tel.: 284 016 110

Linka důvěry CKI
Telefonická krizová pomoc, která funguje nonstop a je anonymní.
Tel.: 284 016 666

Krizové centrum RIAPS
Nonstop
Tel.: 222 586 768/ 222 582 151

Krizové centrum PK FN Brno
Nabízí psychologickou a psychiatrickou pomoc s akutními obtížemi. Ambulance Krizového centra má nepřetržitý provoz. Není potřeba se dopředu objednat. 
https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/psychiatricka-klinika/zdravotnicka-pece/t2299
Psychiatrická klinika FN Brno Bohunice, Jihlavská 20
Areál Bohunice, pavilon G, patro: přízemí 
Tel: 532 232 078/ 547 212 333

Telefonická služba Centra krizové péče (CKP) 
Telefonická krizová pomoc, která funguje nonstop celý rok a je anonymní
https://www.fnbrno.cz/areal-bohunice/psychiatricka-klinika/telefonicka-sluzba-centra-krizove-pece-ckp/t3227
Tel: +420 532 232 078

Krizové centrum Ostrava
Nabízí okamžitou psychosociální a terapeutickou pomoc. 
Služba funguje pro klienty od 15 let. Je bezplatná a není potřeba se dopředu objednat. Funguje nonstop.
http://www.kriceos.cz
Ruská 94/29, Ostrava - Vítkovice
Tel: 732 957 193

Modrá linka 
Pro všechny, kteří se ocitli v náročné životní situaci. Funguje nonstop a je anonymní. Za hovory se platí podle Vašeho tarifu.
https://www.modralinka.cz
Tel.: 608 902 410, 731 197 477 
Skype: modralinka
help@modralinka.cz
Chat: https://chat.modralinka.cz
Anonymní schránka důvěry: https://www.modralinka.cz/schranka-duvery

Luctus
Luctus nabízí poradenství pro pozůstalé, individuální terapie pro pozůstalé, psychologický debriefing a také podpůrné skupiny pro pozůstalé po sebevraždě. Vedle těchto služeb organizuje i vzdělávací kurzy.
http://www.luctus.cz/
martin.pesek@luctus.cz
Internetová poradna: http://www.luctus.cz/internetova_poradna.php 

Poradna Vigvam
Poradna se věnuje lidem, kteří zažili ztrátu blízkého člověka, a pomáhá se s úmrtím vyrovnat. Nabízí stabilizační a terapeutické služby, podpůrnou skupinu pro děti i pro dospělé. Vedle těchto služeb organizuje i vzdělávací kurzy.
https://poradna-vigvam.cz/ 
První kontakt pro pozůstalé: Šárka Grygarová - 606 160 646
info@poradna-vigvam.cz 

Asociace poradců pro pozůstalé, z. s. (APPP)
Poradci pro pozůstalé poskytují profesionální a nestranné služby truchlícím klientům.
Zabývají se také vzděláváním veřejnosti, nabízí kurzy a podporují diskuzi v otázkách spojených s umíráním a smrtí. 
http://poradci-pro-pozustale.cz
Kontakt na poradce: info@poradci-pro-pozustale.cz
Přehled poraden podle města: http://poradci-pro-pozustale.cz/kontakt/

ČESKÁ ASOCIACE PRACOVIŠŤ LINEK DŮVĚRY Z. S. (ČAPLD)
Seznam linek důvěry aktuálně sdružených v České asociaci pracovišť linek důvěry:
https://www.capld.cz/linky-duvery-cr/
Po rozkliknutí odkazu si můžete vybrat vhodnou linku podle cílové skupiny nebo zaměření na jednotlivé téma. Některá pracoviště nabízí také možnost chatu či emailu.

Práh jižní Morava, z.ú.
Organizace pomáhá lidem se zkušeností s psychickými problémy. Více o organizaci zde.
Konkrétně pak Tým včasné podpory poskytuje krizovou pomoc v Brně pro lidi, kteří se potýkají s těžkou životní situací, psychickými potížemi či sebevražednými myšlenkami v souvislosti s počínajícím duševním onemocněním.
Tel.: +420 604 191 035
vcasnapodpora@prahjm.cz 

Děti a dospívající

Linka bezpečí
Linka pro děti a studenty do 25 let. Funguje nonstop, je anonymní a zdarma.
https://www.linkabezpeci.cz/ 
Tel.: 116 111
pomoc@linkabezpeci.cz
Chat: https://www.linkabezpeci.cz/sluzby/chatuj-s-nami/ 

Dětské krizové centrum (DKC)
Centrum pomáhá dětem, které mají problém ve škole nebo doma. Funguje nonstop a je anonymní. Můžeš také přijít osobně (sám nebo s někým, komu věříš). Je potřeba si jen dopředu zavolat a domluvit se na čase.
https://www.ditekrize.cz/ 
Tel.: 777 715 215/ 241 484 149
problem@ditekrize.cz 
Skype: ld_dkc

Senioři

Linka seniorů Elpida
Linka funguje pro seniory a osoby pečující o seniory.
https://www.necosestalo.cz/index.php 
Tel.: 800 200 007
linkasenioru@elpida.cz

VZKAZ PRO TEBE

I na konci toho nejtemnějšího
tunelu je světlo.
Další vzkaz
close