2.4. je Světový den porozumění autismu.
Autismus je neurovývojová porucha, která se projevuje odlišným myšlením, vnímáním, chováním a různými oslabeními zejména v sociálních dovednostech. Jde o velmi široké spektrum, kde každý člověk s autismem může fungovat jinak. Mohou se objevovat potíže v komunikaci, vedení sociální interakce, navazování vztahů, ale také nezvyklé či vyhraněné zájmy, různé stereotypie nebo např. potíže v emoční reaktivitě. Dle Mezinárodní klasifikace nemocí se autismus sice řadí mezi poruchy, lze na něj ale nahlížet i jako na přirozenou neurodiverzitu. Lidé s autismem mohou mít různé intelektové schopnosti – může se objevit porucha intelektu nebo naopak vysoký intelekt, jednostranná či všestranná nadanost, častá ale je nerovnoměrná struktura intelektu i dovedností.
Spojitosti mezi autismem a sebepoškozováním či sebevražedným jednáním se dlouhou dobu nevěnovalo dostatek pozornosti. Studie ukazují, že dospělí lidé s autismem se sebepoškozují více než neurotypická populace. Víme také, že opakované sebepoškozování je obecně vysokým rizikovým faktorem pro sebevražedné jednání, jehož riziko je u lidí s autismem také vyšší.
Samotná přítomnost autismu neznamená vyšší riziko sebevražedného jednání, jen je potřeba mít na paměti, že u lidí s autismem se mohou vyskytovat faktory plynoucí ze samotné diagnózy, které riziko zvyšují. Jde například o deficity v komunikaci (oslabená možnost sdělit, co se mi děje) nebo sociální oblasti (těžší navazování a udržování vztahů, menší podpůrná síť, větší pocity osamělosti, těžší chápání sociálních situací a z nich plynoucí stres). Suicidální riziko se pak nevyhýbá ani dětem a dospívajícím, zahraniční studie mapující děti ve věku 1-16 let zjistila, že 11 % dětí s autismem vykazovaly sebevražedné myšlenky a 7 % dětí mělo ve své anamnéze již pokus o sebevraždu.
Více o sebepoškozování a autismu si můžete přečíst zde a o sebevraždách u lidí s PAS zde. Další informace o osvětové kampani Porozumět kampani najdete zde.
Pokud vy nebo někdo, koho znáte, máte sebevražedné myšlenky, můžete se obrátit na odborníky například na Lince první psychické pomoci 116 123 nebo na Lince důvěry Centra krizové intervence 284 016 666. Služby jsou poskytovány nonstop. Případně se podívejte do naší sekce Pomoc.