Bojím se o někoho

Proč je důležité ptát se - pokud má někdo myšlenky na sebevraždu:

• může se cítit izolován/a od všech kolem 
• může se cítit vyděšeně či zahanbeně 
• může toužit po pomoci, ale bát se o ni říct

Osoba s myšlenkami na sebevraždu často potřebuje někoho, kdo zahájí rozhovor a kdo jí pomůže o tom začít mluvit, a tím i ukáže, že není potřeba s temnými myšlenkami zápasit sám/ sama. Tím, že si s nimi promluvíte, přitáhnete jejich pozornost do přítomnosti a zpět k okolnímu světu. Je důležité, aby se dotyčný cítil/a bezpečně. 

Typické obavy:

• Pokud se zeptám na sebevraždu, nevnuknu mu/jí to?
  • Ne. Pokud je člověk suicidální, tak takové myšlenky již existují. Pokud suicidální není, tak takovou otázkou újmu nezpůsobíte.
• Co když řeknu něco špatně? Mohlo by to poškodit náš vztah.
  • Když někomu ukážete, že máte o něj obavu a že Vám na něm záleží, tak to Váš vztah nenaruší. Neříct nic by však mohlo vést k trvalé ztrátě. 

Co říct? 

Nejprve je nutné zjistit, zda je dotyčná osoba ve skutečném riziku sebevraždy. Prozkoumejte, jak se cítí. Vyhledejte k tomu vhodnou chvíli a klidné prostředí k rozhovoru. Zeptejte se otevřenou otázkou: Jak se cítíš? nebo Jak se cítíš teď v poslední době?

Buďte citliví, ale pokládejte přímé dotazy jako:

•  Máš někdy pocit, že bys vše nejraději vzdal/a?
•  Přemýšlíš o tom, jaké by to bylo být mrtvý/á?
•  Přemýšlíš o tom, že by sis ublížil/a?
•  Přemýšlíš o sebevraždě?
•  Měl/a jsi už dříve sebevražedné myšlenky nebo jsi zkusil/a si nějak ublížit?
•  Přemýšlel/a jsi nad tím, jak nebo kdy bys to provedl/a?
•  Máš přístup k věcem, kterými by sis mohl/a ublížit?

Možnost pohovořit si s někým o svých myšlenkách a pocitech může ve skutečnosti vést ke snížení rizika sebevražedného jednání. Pamatujte také: čím více detailů má člověk promyšleno kolem sebevraždy, tím větší riziko je, že si opravdu ublíží.

Nikdy není možné s naprostou jistotou říct, kdy váš blízký zvažuje sebevraždu. Existují však varovné signály (popsané zde), které mohou být k rozeznání nápomocné. Důležité je brát všechny varovné příznaky vážně a neignorovat je.

Bezpečí blízké osoby je nejdůležitější, proto se nebojte, jestli máte nebo nemáte pravdu a nemyslete na to, že vaše jednání může dotyčného/dotyčnou v danou chvíli rozhněvat. Jen díky aktivním krokům a otevření tématu můžete druhému pomoci si uvědomit, že jsou i jiné cesty, jak situaci řešit a že jsou lidé, kterým záleží na tom, jak se má.

Pokud někdo přemýšlí o sebevraždě, nemusí být nutně v bezprostředním nebezpečí, každopádně však potřebuje pomoc, často i tu odbornou. 

Můžete udělat následující:

• Motivujte dotyčnou osobu k vyhledání pomoci
• Pomozte nasměrovat při vyhledání odborné pomoci: Osoba zvažující sebevraždu nebo trpící závažnou depresí nemusí mít dostatek energie a potřebnou motivaci k vyhledání pomoci. Pokud dotyčný/á nechce navštívit svého praktického lékaře nebo psychiatra, navrhněte vyhledat pomoc jinde – v centru krizové pomoci, u učitele/učitelky, (školního) psychologa/psycholožky nebo jiné osoby, které dotyčný/á může důvěřovat. Můžete nabídnout podporu a radu, ale pamatujte, že není vaší prací nahradit profesionála.
• Buďte oporou. Zůstaňte s danou osobou v kontaktu a ptejte se, jak se jí/mu daří. Můžete pomoci s vyhledáním pomoci na internetu nebo uskutečnit za dotyčného/dotyčnou telefonáty, doprovodit ho/ji. 
• Podporujte a naslouchejte. Jedinec se sebevražednými myšlenkami se může cítit vinný nebo se může stydět, a mít tak tendenci skrývat své pocity. Podporujte a snažte se dotyčného pochopit. V žádném případě nevyvolávejte v dané osobě pocit viny. Pozorně poslouchejte a snažte se ho/ji nepřerušovat.
• Mějte úctu k pocitům dotyčné osoby. Nesnažte se mu/jí jeho/její pocity vymluvit a nevyjadřujte zděšení. Ačkoliv nemusí dotyčná osoba uvažovat logicky, mějte na paměti, že její emoce jsou skutečné. Neúcta a zlehčování mohou vést k nedůvěře a ukončení komunikace.
• Nepovyšujte se a nesuďte. Neříkejte věci jako „Mohlo by být hůř“, „Máš všechno, co si jen můžeš přát“, místo toho se ptejte: „Kvůli čemu jsi smutný/á?“, „Co by ti pomohlo cítit se lépe?“ nebo „Jak ti mohu pomoci?“
• Nikdy neslibujte, že zachováte tajemství o jeho/jejích sebevražedných myšlenkách. Buďte chápaví, ale vysvětlete dotyčné/mu, že takovou věc není možné držet v tajnosti, pokud je její/jeho život v ohrožení. V takové situaci je potřeba pomoci.
• Ujistěte dotyčnou osobu, že bude lépe. Pokud někdo uvažuje o sebevraždě, situace se může zdát bezvýchodná a jako by se nikdy neměla zlepšit. Ujistěte proto danou osobu, že vhodná léčba jí dá šanci se s věcmi vypořádat a cítit se zase v životě lépe.
• Nabádejte dotyčného/dotyčnou, aby neužíval/a alkohol a drogy. Ačkoliv užívání alkoholu a návykových látek může poskytnout dočasnou úlevu, v konečném důsledku věci jen zhoršuje. Může vést k bezhlavému jednání a prohloubení deprese. Pokud má daná osoba problém přestat sama, nabídněte se, že jí pomůžete vyhledat odbornou pomoc.
• Zamezte dotyčné/mu přístup k potenciálně nebezpečným předmětům. Pokud je to možné, ujistěte se, že dotyčná osoba nemá k dispozici žádné prostředky k uskutečnění sebevraždy jako různé ostré předměty nebo léky. Pokud daná osoba běžně užívá léky, kterými je možné se otrávit, zkuste zajistit, aby jí je někdo pravidelně v bezpečných dávkách vydával.

Pokud jste dospívající a máte obavy o n+koho ve svém okolí, kdo by mohl zvažovat sebevraždu, zkuste následující:

• Zeptejte se, jak se daná osoba cítí. Pozorně naslouchejte, co vám říká a dejte najevo, že to berete vážně. Rozhovor s někým, kdo projeví starost, může znamenat mnoho a může pomoci.
• Obraťte se na dospělou osobu, které věříte - poradit se můžete např. s rodičem, školním psychologem, učitelem nebo třeba s vedoucím nějakého kroužku.
• Neslibujte, že si to necháte pro sebe. Věříme, že chcete pomoci, ale někdy to bez dalších lidí a další pomoci nejde. Rozumíme, že nechcete druhého zradit, proto je dobré se vyvarovat tomu, že to budete držet v tajnosti.
• Je těžké vědět s jistotou, zda někdo skutečně přemýšlí o sebevraždě. Také je velmi přirozené mít obavy (ať už z toho, že by tomu tak opravdu bylo nebo z toho, že byste se mohli mýlit). To nejvíc, co můžete pro druhého udělat, je podpořit ho/ji ve vyhledání pomoci.
• Myslete i na sebe. Téma sebevraždy je velmi těžké pro všechny, silně doporučujeme nenechávat si to pro sebe a také vyhledat dospělou osobu, které věříte, a mluvit i o tom, co to dělá s vámi a jak vám je.

Pokud si nevíte rady nebo nevíte, je dobré se obrátit na Linku bezpečí - 116 111 - to je anonymní krizová linka, kam můžete zavolat a kde vám pomohou situaci řešit, aniž byste museli říct, o koho jde.

Zde můžete najít leták o sebevraždě, ve kterém jsou informace o tom, jak to může vypadat, když někdo přemýšlí o sebevraždě, co můžete dělat, když se vám někdo svěří a kde můžete získat pomoc.